sidcz/ Květen 2, 2012/ Tiskové zprávy

Nárůst počtu osob v prodlení s úhradou splatných závazků je nejpomalejší v historii sdružení SOLUS

Praha, 2. května 2012 – Počet osob, které čelí neschopnosti řádně plnit své smluvní závazky, roste v devíti krajích ze čtrnácti. Přesto lze označit vývoj v této oblasti za pozitivní – dynamika růstu totiž výrazně zpomaluje a je aktuálně nejnižší v historii sdružení SOLUS. Na úrovni celé České republiky evidovalo sdružení SOLUS k 31.3.2012 závazky po splatnosti u 7,97 % všech dospělých obyvatel ČR.

„Regionální data z klientských registrů SOLUS jsou důležitým doplňkem při vnímání celkové ekonomické kondice regionu. Jsou signálem nejen pro členské společnosti sdružení SOLUS, ale také pro stát a neziskový sektor, jehož organizace podle těchto údajů mohou lépe zacílit projekty v oblasti vzdělávání a finanční gramotnosti,“ uvádí k využití regionálních statistik Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

Regionální statistiky registrů zveřejnilo sdružení SOLUS naposledy ke konci listopadu 2011. Nejvyšší růst počtu osob v prodlení zaznamenal od té doby Liberecký kraj – ke konci 1. čtvrtletí 2012 zde bylo v prodlení s úhradou svých závazků 10,77 % obyvatel starších 18 let (více než 800 nových osob se záznamem závazku po splatnosti). Ke snížení počtu osob v prodlení s úhradou splatných závazků došlo pouze v Pardubickém kraji a v Kraji Vysočina.

Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti v negativním registru SOLUS na celkovém počtu obyvatel ve věku 18 let a více v jednotlivých krajích.

Podle regionálních statistik registrů SOLUS mají nejvíce potíží s úhradou svých závazků obyvatelé Ústeckého kraje, kde čelí potížím se splácením celých 14,3 % obyvatel starších 18 let. Naopak nejlepší bilanci má Kraj Vysočina s 5,3 procenty.

Údaje z jednotlivých regionů by mohly v budoucnu pomoci také při plánování lidských i finančních zdrojů jednotlivých orgánů státní správy.

„Růst počtu osob v prodlení s úhradou svých závazků je indikátorem budoucího nárůstu počtu exekucí či soudních sporů, které nepříznivě zahlcují orgány státní správy. Desítky tisíc nových exekucí na srážky z důchodu například každoročně zahlcují Českou správu sociálního zabezpečení. Díky regionálním statistikám z registru SOLUS by v budoucnu mohla státní organizace předem vědět, ve kterém regionu je potřeba lidské zdroje posílit, a kde bude tato agenda na ústupu,“ doplňuje Jan Stopka.

Zatímco je těsná spolupráce mezi registry klientských informací a státní správou v zahraničí běžná a oboustranně prospěšná, Česká republika v této oblasti prozatím bohužel zaostává. Nabízejí se přitom oblasti spolupráce, které mohou mít výrazně pozitivní dopad a jejich zavedení přitom nevyžaduje výrazné náklady ani časové kapacity. Mimo jiné jde například o spolupráci v těchto oblastech:

  • Výrazné snížení počtu podvodů založených na krádeži identity by mohlo přinést zavedení možnosti ověřit, zda klientem předložený občanský průkaz s konkrétním číslem patří skutečně této konkrétní osobě. Podobným způsobem by mohlo pomoci i zpřístupnění evidence obyvatelstva ČR, kde by bylo možné ověřit správnost klientem uváděného rodného čísla.
  • Zavedení možnosti ověřit správnost deklarované výše příjmů klienta u České správy sociálního zabezpečení by přispělo k omezení úvěrových podvodů, při kterých klient deklaruje vyšší příjem, než jakým skutečně disponuje.